ROZHOVOR S KRZYSZTOFEM PENDERECKÝM

Během období téměř 60 let složil Krzysztof Penderecki více než 100 instrumentálních skladeb, zahrnujících 20 komorních skladeb, 17 sólových skladeb, 24 koncertantních děl, 27 skladeb pro orchestr, 8 symfonií, 21 písní a sborových skladeb, 25 kantát a oratorií a 4 opery. Navíc napsal více než 120 hudebních děl pro animovaný film, loutkové divadlo, dramatické divadlo, televizní divadlo, filmy a dokumenty. Je držitelem celé řady domácích i mezinárodních ocenění. Ředitel festivalu, Jaromír Javůrek, na jehož osobní pozvání Krzysztof Penderecki do Ostravy zavítá, dodává: „Maestro nejen nastuduje skladbu našeho Leoše Janáčka a uvede svého milovaného Beethovena, ale také doprovodí prezidenta festivalu Ivana Ženatého a mladou violistku Kristinu Fialovou. Krzysztof Penderecki nám udělal opravdu ohromnou radost, když přistoupil na to, že se ve svých 84 letech naučí Janáčka.“

Ostravané Vaši hudbu dobře znají. Janáčkova filharmonie Ostrava již v 80. letech provedla Vaši skladbu Obětem Hirošimi, a stejný orchestr se stejným dirigentem Dr. Otakarem Trhlíkem provedl i českou premiéru Sedm bran Jeruzaléma, a to velmi krátce po její světové premiéře v r. 1996. 

Vím o tom a velice si této skutečnosti vážím. Mrzelo mě, že jsem nemohl tehdy ani do Ostravy ani do Prahy, kde byla uvedena ve Španělském sále Pražského hradu, přijet. Ale informace a recenze hovořily a psaly o skvělém provedení i pozitivním přijetí publikem. A to je pro autora vždy velmi důležité.

Do Ostravy na festival přijíždíte již podruhé. Pod Vaší taktovkou zazněla premiéra Vašich Čínských písní v podání českého pěvce Vladimíra Chmela. Hrál ovšem Národní symfonický orchestr polského rozhlasu, se kterým dlouhodobě spolupracujete.

Zcela detailně si, samozřejmě při tom množství práce, nepamatuji. Ale utkvěla mi vzpomínka právě na zmíněného českého barytonistu, kterého jsem pak díky jeho kvalitám pozval i k provedené této mé sklady v Německu. A vzpomínám si, že pořadatelé se ke mně chovali velmi laskavě. Nejen, že mě zavezli po koncertě do Krakova, ale kromě jiného mi nabídli po koncertě skvělé pivo, které jsem si skutečně s chutí vypil.

Pořadatelé festivalu Vás požádali o provedení některého z orchestrálních děl Leoše Janáčka. Setkáváte se s jeho tvorbou často a proč právě Suita z opery Liška Bystrouška?

Janáčkovu hudbu miluji. Je mi opravdu velice blízká a dokonce byla pro mne i jednou z inspirací. Jako dirigent se s Janáčkovými skladbami nesetkávám. Pořadatelé chtějí především, abych dirigoval svá vlastní díla. Proto jsem tuto nabídku přivítal. A proč Bystrouška? Jednak je to jedna z nejoriginálnějších oper na světě propojením světa lidí a zvířat, jednak je to suita, kterou z opery vytvořil Václav Talich, jeden z nejlepších světových dirigentů své doby, ke kterému chovám obrovskou úctu.

Na ostravském festivalovém koncertě zazní také v české premiéře Váš Koncert pro housle, violu a orchestr. Znáte interprety sólových partů?

Především mám radost z toho, že se sólové party naučí dva noví interpreti – čím více interpretů máte, tím je větší naděje, že vaše dílo bude žít. Jméno, a některé nahrávky, Ivana Ženatého samozřejmě znám. Také jsem byl informován, že je prezidentem Janáčkova festivalu. Mladou violistku neznám, ale právě pan Ženatý je pro mne zárukou, nejen že budou dobře připraveni, ale že sólové party zahrají skvěle!

Poprvé budete řídit Janáčkovu filharmonii Ostrava. Co od této spolupráce očekáváte?

Každý orchestr – a řídil jsem jich v posledních letech opravdu hodně – je jiný. Od ostravských filharmoniků očekávám jak pochopení pro hudbu 20. století, tak chuť spolupracovat. A samozřejmě zcela jiný zvuk, který by nám – Slezanům měl být velmi společný a blízký. Konečně, jen za pár týdnů, které ovšem mám velmi pracovní, se naše společné očekávání ukáže.

Rozhovor s Krzysztofem Pendereckým vedl
dne 24. 4. 2018 Jaromír Javůrek, ředitel MHF Leoše Janáčka