Jaromír Nohavica

český písničkář, skladatel, textař a hudebník

Jaromír Nohavica patří jednoznačně mezi nejuznávanější a nejpopulárnější osobnosti na české hudební scéně. Jeho písně byly přeloženy do dalších jazyků a jsou na repertoáru mnoha evropských písničkářů. Koncerty Jaromíra Nohavici jsou doma, ale např. i v Polsku vždy beznadějně vyprodané a každé nově vydané nové album se již několik let vždy stává nejprodávanějším titulem v České republice a hudební událostí roku. V prestižních českých hudebních cenách Anděl obdržel Jaromír Nohavica ocenění Zpěvák dvacetiletí.

V roce 2011 se jako první z českých písničkářů stal nositelem ceny Premio Tenco, která je každoročně udělována v rámci Festivalu autorských písní v italském San Remu. Zařadil se tak mezi interprety zvučných jmen, k nimž patří například Jacques Brel, Donovan, Nick Cave, Bulat Okudžava nebo Leonard Cohen, kteří toto významné ocenění získali v minulosti.

Jaromír Nohavica vystudoval v Ostravě střední všeobecně vzdělávací školu, pak v Brně střední knihovnickou, studium na Vysoké škole báňské Ostrava nedokončil. Žije v Ostravě, v letech 1978–1999 žil v Českém Těšíně. Měl několik zaměstnání, mj. pracoval jako dělník a knihovník, od 1981 se živí jako umělec na volné noze. Etabloval se nejdříve jako textař pro přední ostravské zpěváky populární hudby.

První veřejné vystoupení s vlastním repertoárem proběhlo (náhodně) v březnu 1982 na přehlídce písničkářů Folkovém kolotoči v Ostravě-Porubě a jako vyzrálý písničkář se záhy vyhoupl mezi českou folkovou špičku. Na národním finále festivalu Porta 83 vyhrál anketu diváků o nejvýraznější osobnost, mj. zaujal svou písní Pánové nahoře, neskrytě útočící na zhoubnost nekontrolované vlády; píseň převzal od francouzského literáta Borise Viana. Tento i další Nohavicovy texty vyvolaly nevoli tehdejších cenzorů a stejně jako jiným angažujícím se umělcům mu bylo bráněno svobodně se vyjadřovat; vše vyvrcholilo 1985, kdy byl sice na Portu pozván, ale nemohl vystoupit a musel město opustit. Je paradoxní, že se v době, kdy mu nevyšla jediná nahrávka a média o něj nejevila zájem, umístil v anketě popularity zpěváků Zlatý slavík v první desítce. Jeho tvorba ovšem hojně kolovala ve formě amatérských ilegálních audionahrávek nebo se šířila pouhým opisem.

Prvního profilového alba se Nohavica dočkal až v roce 1988 a do dnešního dne vydal dvanáct profilových alb a tři DVD. Příležitostně spolupracuje jako autor nebo interpret s dalšími zpěváky a skupinami a hostuje na jejich nahrávkách. Velké popularitě se těšily i pravidelné písničkové glosy, které pod názvem Virtuálky zveřejňoval Jaromír Nohavica každý týden na svém webu. Ostatně internet používá Nohavica pro velmi aktivní komunikaci se svými fanoušky, umožňuje jim např. zdarma si stáhnout všechny své písně v mp3.

Je autorem textů i hudby pro různé divadelní inscenace v Těšínském divadle, pražském divadle Na Fidlovačce, ostravském Divadle Petra Bezruče aj. Jaromír Nohavica je také velkým milovníkem opery. Do češtiny přebásnil několik libret oper W. A. Mozarta (Così fan tutte, Don Giovanni, Figarova svatba), které byly inscenovány na několika operních scénách.

Velkou popularitu zaznamenal film režiséra Petra Zelenky Rok ďábla, ve kterém ztvárnil Jaromír Nohavica hlavní roli. Rok ďábla je příběhem člověka, který se postupně vymanil z vlivu alkoholu, nahrávacích společností a médií, ale zoufale osaměl. Je to mix situací balancující na pomezí reality a fikce. A právě tento film posílil ještě více popularitu Jaromíra Nohavici v Polsku, kde již pravidelně koncertuje. Komplet 2 CD Svět podle Nohavici s cover verzemi jeho písní, které nahráli přední polští interpreti, získal v Polsku Zlatou desku. Jeho písně pravidelně obsazují přední místa polských radiových hitparád.

Za svou více než třicetiletou profesionální koncertní dráhu spolupracoval Nohavica s mnoha kolegy včetně Janáčkovy filharmonie Ostrava, se kterou v minulém roce uskutečnil několik společných koncertů. V nápaditých aranžmá na nich zazněly Nohavicovy písně, které v působivých plochách evokovaly až náladu filmové hudby. Právě tímto koncertem a následně druhý den takřka tříhodinovým sólovým koncertem vyprodal Jaromír Nohavica jako první český interpret dva dny za sebou největší koncertní sál v ČR – O2 Arenu v Praze.

V současné době již několik let veřejně vystupuje s polským akordeonistou Robertem Kuśmierskim, který je uznávaným studiovým hráčem s mnoha sólovými mezinárodními úspěchy. Jejich společné hraní je velmi radostné a uvolněné a dokonale podtrhuje podstatu Nohavicových písní a zejména textů. Jemná symbióza akordeonu a kláves s kytarou vystihuje nejlépe evropský charakter Nohavicových písní a mnohdy je posouvá od ryzího písničkářství k neobvyklému působivému šansonu.

Jaromír Nohavica kromě domácích koncertů hrál v mnoha evropských i světových městech včetně Londýna, Madridu, Bruselu, Berlína, Moskvy, Paříže a dalších. Třikrát absolvoval obsáhlé turné po USA a Kanadě.

I když zásadní roli hrají na koncertech zejména jeho básnické texty, svým charismatem dokáže vždy nadchnout celé své publikum bez ohledu, jakým jazykem hovoří. Vrací tak hudbě její původní roli – komunikovat a přinášet radost.

Foto zdroj: www.ireport.cz