Alexander Melnikov

Alexander Melnikov absolvoval moskevskou konzervatoř pod vedením Lva Naumova. Jedním z jeho formativních hudebních zážitků bylo rané setkání se Svjatoslavem Richtěrem v Moskvě, který jej pak pravidelně zval na festivaly v Rusku a ve Francii. Melnikov získal důležité ceny na tak význačných festivalech, jako jsou Mezinárodní soutěž Roberta Schumanna ve Zwickau (1989) a Hudební soutěž královny Alžběty v Bruselu (1991).

Alexander Melnikov je znám svými mnohdy neobvyklými hudebními a dramaturgickými rozhodnutími. Celoživotní zájem o historicky poučenou interpretaci se u něj probudil již v útlém věku. Mezi jeho hlavní vlivy na tomto poli se řadí Andreas Staier a Alexei Lubimov, s nimiž spolupracoval na řadě projektů. Melnikov pravidelně vystupuje s vynikajícími soubory zaměřenými na dobovou interpretaci, mezi něž patří Freiburger Barockorchester, Concerto Köln, Akademie für Alte Musik Berlin a Orchestre des Champs-Élysées.

Společně s Andreasem Staierem vytvořil Alexander Melnikov dramaturgii, v níž se úryvky z Bachova Dobře temperovaného klavíru ocitají v hudebním dialogu s 24 preludii a fugami Dmitrije Šostakoviče. Oba umělci nedávno do repertoáru zařadili i jedinečný čistě Schubertovský čtyřruční program. Vedle toho Melnikov v komorní hudbě intenzivně spolupracuje s partnery, mezi něž se řadí violoncellisté Alexander Rudin a Jean-Guihen Queyras a barytonista Georg Nigl; tato partnerství tvoří podstatnou část jeho práce.

Melnikovův svazek se společností Harmonia Mundi vzešel přirozeným způsobem prostřednictvím jeho recitálové partnerky, houslistky Isabelle Faustové. Jejich nahrávka kompletních Beethovenových sonát pro housle a klavír z roku 2010 získala jak Gramophone Award, tak cenu ECHO Klassik v Německu. CD lze považovat za referenční nahrávku těchto skladeb a bylo nominováno i na cenu Grammy.

Jako sólista vystoupil Alexander Melnikov mj. s Royal Concertgebouw Orchestra, orchestrem Gewandhausu v Lipsku, Filadelfským orchestrem, Symfonickým orchestrem Severoněmeckého rozhlasu, Symfonickým orchestrem Hesenského rozhlasu, Ruským národním orchestrem, Mnichovskou filharmonií, Rotterdamskou filharmonií, Filharmonií BBC a orchestrem NHK Symphony pod taktovkou dirigentů jako Mikhail Pletnev, Teodor Currentzis, Charles Dutoit, Paavo Järvi, Philippe Herreweghe a Valerij Gergijev.

V sezoně 2014/15 zahajuje Alexander Melnikov umělecké partnerství se souborem Tapiola Sinfonietta, které potrvá tři sezony. Vedle koncertů s Trondheim Symfoniorkester řízeným Krzysztofem Urbanskim, Symfonickým orchestrem Severoněmeckého rozhlasu pod taktovkou Pablo Herase-Casady a Vídeňským rozhlasovým orchestrem ORF vedeným Teodorem Currentzisem bude Melnikov pokračovat ve spolupráci s tělesy jako Mahlerův komorní orchestr a Freiburger Barockorchester.

Další význačné momenty sezony představují recitály s Jeanem-Guihenem Queyrasem, načasované zároveň s vydáním nahrávky Beethovenových sonát, recitály v duu s Isabelle Faustovou ve Spojených státech i v Evropě, a turné v triu s oběma umělci po Německu, Rakousku, Španělsku a Itálii. V rámci sólového angažmá navštíví Melnikov následující sály: Wigmore Hall (Londýn), Muziekgebouw (Amsterdam), Konzerthaus (Berlín), Bunka Kaikan a Ishibashi Memorial Hall (oba Tokio).