Zemřel Zdeněk Mácal

Další smutná zpráva nedala na sebe dlouho čekat. Včera zemřel ve věku 87 let jeden z nejvýraznějších českých dirigentů, který díky ruské invazi v roce 1968 udělal světovou kariéru především v USA a Japonsku. Po své emigraci a evropských angažmá hostoval mimo jiné (170 předních orchestrů celého světa) pravidelně u slavné pětice nejlepších amerických orchestrů včetně New Yorské filharmonie, natáčel pro světové nahrávací společnosti a navíc byl díky svému okouzlujícímu šarmu ozdobou společnosti.

Prof. Václav Riedelbauch, tehdejší ředitel České filharmonie ho zlákal k návratu do vlasti, kde nejen působil jako šéfdirigent zmíněného orchestru, ale rovněž v letech 2010–2015 jako prezident našeho festivalu. Přinesl nový vítr, který rozčeřil festivalové vody, byl neřízenou střelou – v tom dobrém i méně dobrém slova smyslu. Přinášel nápady, jména interpretů, angažoval se v paržském ubytování Rudolfa Buchbindera a v dalších festivalových koncepčních i produkčních detailech, dokonce se snažil pomoci se sponzory…

Píšou se mi tyto řádky velmi těžce, protože jsem měl Zdeňka Mácala opravdu velmi rád. Byl nesmírně složitou osobností, ale osobností – kolik jich dnes máme?!? Přál si zemřít v Paříži. Smířil se s tím, že zemře v Praze, kterou měl velmi rád, v bytě na Pařížské třídě. Zemřel sám a zapomenut v penzionu pro seniory kilometry za Prahou…

Milý Zdeňku, děkuji za to, že jsem Tě mohl potkat, děkuji za vše dobré – a nebylo toho málo – co jsi vykonal pro náš festival. Klidnou a rychlou cestu do muzikantského nebe, kam jednoznačně patříš – Tvé hříšky Ti budou, jak věřím, rychle prominuty. V Ostravě na TEBE budeme vždy v dobrém vzpomínat.

Jaromír Javůrek