Tomáš Hanzlík

Hudební skladatel a muzikolog Tomáš Hanzlík (nar. 29.7.1972) je uměleckým vedoucím Ensemble Damian (zal. 1996) a zároveň impresáriem kočovného divadla Theatrum Schrattenbach (2004). Je dramaturgem tří olomouckých festivalů: Baroko (od r. 1998, v r. 2009 udělena cena Olomouckého kraje), Opera Schrattenbach (od r. 2005), Olomoucké barokní slavnosti (od r. 2013). Zároveň je uměleckým vedoucím Dětské opery Olomouc při SGO (zal. 2006), pro kterou napsal řadu původních titulů. Je odborným asistentem na KHV PdF UP (od r. 2004). Tuto katedru absolvoval v roce 1995, muzikologii na FF UP v roce 1998. Tématem jeho disertace byla hudba piaristických skladatelů 17. a 18. století (KHV PdF UP, 2004). České i latinské texty piaristů pak využil i při kompozici řady vlastních děl. Vedle pedagogické činnosti (od r. 2001) se věnuje kritickým edicím staré české hudby (T. N. Koutník: Requiem ex Es, Salve Regina Capucinorum ex d, Litaniae de Sanctissimo Nomine Jesu ex C – 1998, Choceňský manuskript – 2000, Hudba piaristických klášterů I. – 2003). V letech 1996 – 98 byl zaměstnán jako redaktor pro vážnou hudbu a folklór v Českém rozhlase Olomouc, se kterým spolupracuje externě doposud. Od roku 1993 pravidelně koncertuje jako dirigent, vokalista a hráč na smyčcové nástroje. S Ensemble Damian uvádí vedle staré hudby a vlastních děl také soudobé autory z minimalistického okruhu. Účinkoval na festivalech Maraton soudobé hudby Praha, Forfest Kroměříž, Janáčkův Máj Ostrava, Janáčkovy Hukvaldy, Bezručova Opava ad. Se souborem prezentoval ČR netradičními operami také na turné v Pobaltí, Německu a v Itálii. V řadě Barokní opera a oratorium pražského FOK (2004) uvedl operu Johanna Huga Wilderera La Nascita del Diamante (Zrození diamantu) a v rámci festivalu Hudební fórum Hradec Králové (2006) českou premiéru opery Three Tales Steva Reicha.

1. února 2004 premiéroval Hanzlík v projektu Národního divadla Bušení do železné opony vlastní operu Yta innocens (Nevinná Yta) Po jejím úspěchu získal pozvání k dalšímu vystoupení v rámci téhož projektu (V. Zouhar: Coronide, Zouhar-Hanzlík: Torso; 2004) a objednávku na celovečerní operu pro Národní divadlo. Nejprve rozšířil operu Yta innocens do celovečerního formátu, ale nakonec se rozhodl pro zhudebnění anonymního textu Lacrimae Alexandri Magni (Slzy Alexandra Velikého – premiéra 25. ledny 2007). V letech 2009-10 vytvořil a premiéroval rozsáhlé hudební drama Labyrint vášně. V roce 2011 uvedlo Národní divadlo v Brně ve světové premiéře jeho operu La Dafne (společně s V. Zouharem). Zatím posledním operním kusem je volná rekonstrukce nedochované Monteverdiho Ariadny (společně s V. Zouharem). Svůj vlastní skladatelský styl Hanzlík označuje jako neobarokní minimalismus, charakteristický zacyklením historizujících harmonických a melodických fragmentů. Výrazně se také podílí na vizuální stránce produkcí Ensemble Damian a to jak po stránce pohybové (rétorická barokní gestika) tak výtvarné (návrhy a výroba dekorací a rekvizit z papírmaše) ve spolupráci s kostýmní výtvarnicí Vendulou Johnovou. V letech 2005 – 2010 vlastním nákladem zrekonstruoval klasicistní kovárnu v Doubravici, kde žije a tvoří opery, sochy a obrazy.

 

SEZNAM SKLADEB:
Pin, Tan, Bel (opera, text Hana Macková) 1987

Čtyři astmatici a dva cholerici (houslové dueto) 1989

Bahenní motýl (pro dva recitátory a komorní soubor) 1990

Et clamor meus (pro alt, housle a varhany) 1991
Koncert G dur (pro housle a smyčcový orchestr) 1992
Missa (pro soprán, smíšený sbor, varhany a triangl) 1993 – 2003
Čas (pro smyčcový orchestr) 1993

Aureola (pro smyčcový orchestr) 1993
In exitu Israel de Aegypto (pro kontratenor a barokní orchestr) 1993
Stavba města a věže (pro hoboj a smyčcový orchestr) 1993

V období dešťů (pro varhany) 1993
Čtyři dětské písně (pro zpěv a klavír) 1994
Koncert pro flétnu, cembalo a smyčcový orchestr 1995
Hudba č. 1 – 4 (pro komorní soubor) 1995
Smyčcový kvartet č. 1 „Hudba pro UFO“ 1995
Sonáta (pro cembalo a klavír) 1995

Smyčcové trio č. 1 – 4 1995
Sonáta pro housle, violu da gamba a cembalo 1995
Lamento za C. Ph. E. Bacha (pro klavír) 1995
Lamentationes (pro 2 tenory, violoncello a klavír) 1995 – 96
Gloria (pro soprán a smyčcové trio) 1997
Concerto grosso (pro 6 houslí, violu, violoncello a kontrabas) 1997
Potopa (kantáta, text: Jiří Malaník) 1998
Sinfonia in Es KV 16 (pro komorní orchestr) 1998
Te Deum (pro sóla, sbor a barokní orchestr) 1999
Epibateron (kantáta, text: Victorinus Jezvina) 2000
Endymio (opera, text: P. David Kopecký) 2001
Yta innocens (opera, text: P. David Kopecký) 2003 – nová verze 2005

Torso (opera, text: P. David Kopecký, hudba společně s V. Zouharem) 2003

Arion (balet – melodram, text: Jiří Malaník) 2002 – 2004

Capriccio Nro. 1 – 5 (pro housle sólo) 1995, 2005

Kirké (komorní opera na vlastní text) 2005

Koncert pro violoncello a smyčcový orchestr 2005

Lacrimae Alexandri Magni (opera, text: anonym) 2006

Krvavá pavlač (opera, text: Roman Ludva) 2006

Jirka s kozou (melodram, text: Božena Němcová) 2006

Tvarůžkové ódy (opera, text: David Hrbek) 2006-07

Harlekýnova dobrodružství (pantomima) 2007

Strašná travestie o těhotném starostovi (komorní opera) 2008

Stabat mater (kantáta pro alt a smyčce) 2008

Romeo a Julie (komorní opera, text: David Hrbek) 2009

Sen o říši krásy (fragment opery, text: Jiří Karásek ze Lvovic) 2009

Labyrint vášně (hudební drama, text: David Hrbek) 2009-10

Neuvěřitelné dobrodružství Tykve a Saláma (opera, společně se studenty SGO) 2010

La Dafne (opera, společně s Vítem Zouharem, text: Ottavio Rinuccini) 2011

Gli arcieri nudi (tři madrigaly na texty O. Rinucciniho) 2012

Voda a vzduch (opera, text: Jakub Obrovský) 2012

Malá svita z opery Křídla a propast, 2012

O perníkové chaloupce (opera, text: Miroslav Nop) 2013

Gotická svita (pro 5 saxofonů, nebo zobcových fléten) 2013

Svět podle Plinia (opera, text: Plinius starší) 2014

Kdybys mi viděla do hlavy (melodram, text: David Hrbek) 2014

Lancelot a Alexandrina (melodram, text: Otokar Fischer) 2015

Laudate pueri Dominum (pro soprán, alt a orchestr) 2015

Smyčcový kvartet č. 2 2017

L´Arianna (opera, společně s C. Monteverdim, V. Zouharem, text: Ottavio Rinuccini) 2018