Jiří Bárta

Koncertní činnost Jiřího Bárty, jednoho z nejvýznamnějších violoncellistů jeho generace, ho přivedla do většiny evropských zemí, Severní a Jižní Ameriky, Austrálie, Japonska a Koreje, stejně jako Afriky a Středního východu. Objevil se na festivalech jako Edinburgh, Kuhmo, Lugano, Newport, Pražské jaro, Schubert Festival Salzburg, Schleswig Holstein Musik Festival. Jako koncertní sólista nebo v recitálu vystoupil na místech, jako jsou Berlínská filharmonická síň, Berlín Konzerthaus, Symfonická síň v Birminghamu, Síň Manchester Bridgewater, Buenos Aires Teatro Colon, Koncertní sál Carnegie Weill, Koncertní sál v Dublinu, Edinburgh Queen Elisabeth Hall, Auditorio v Barceloně, Los Angeles Dorothy Chandler Pavilion, Londýnský Wigmore Hall, Royce Hall v UCLA, Pražské Rudolfinum, Tokio Suntory a Casals Halls, Pařížské divadlo Chatelet, Auditorium Louvre v Paříži, Mozarteum v Salcburku, Soul Arts Centre, Washingtonská národní galerie s instrumentalisty jako jsou Quatuor Ebene, Ilya Gringolts, Chloe Hanslip, Martin Kasík, Piers Lane, Konstantin Lifschitz, Hamish Milne, Vadim Repin, Dmitri Sitkovetski, Josef Suk nebo Antoine Tamestit, s orchestry jako např. Česká filharmonie, Berlínská symfonie, Prague Philharmonia, London Symphony Orchestr, Královská filharmonie v Londýně, Royal Liverpool Philharmonic Orchestra, Skotská královská filharmonie Glasgow, Istanbulský Státní symfonický orchestr a konečně s dirigenty jako Jiří Bělohlávek, Karol Dutoit, Jakub Hrůša, Gianandrea Noseda, Libor Pešek, Gennadi Rozhdestvenski a Maxim Šostakovič.
Jako nahrávací umělec na labelu Supraphon Jiří Bárta vydal Dvořákovy koncerty pro violoncello s Českou filharmonií a Jiřím Bělohlávkem, živá nahrávka připomínající 100. výročí Dvořákovo vysílaného po celé Evropě programem Arte Channel. Obě CD s názvy Kodaly Cello works a Koncerty Martinů / Förster / Novák získaly cenu Gramophon Editor’s Choice. Jeho další nahrávky pro Supraphon zahrnují Bachovy violoncellové suity a Šostakovičovy koncerty, dva disky pro Hyperion zahrnují sonáty Moschelese, Hummela a Rubinsteina. Spolupracoval s mezzosopranistkou Magdalenou Koženou na projektu Deutsche Grammophon Lieder, který získal cenu Gramophone Award.
Jako nadšený komorní hudebník spoluzaložil Bárta Festival komorní hudby Kutná Hora, festival zaměřený na oba póly současné a klasické hudby, který získal okamžité uznání jako jeden z nejlepších klasických festivalů v České republice.
Jiří Bárta studoval v Praze u Josefa Chuchra, v Kolíně u Borise Pergamenschikowa a v Los Angeles u Eleonory Schoenfeld. Poté, co vyhrál řadu národních soutěží, získal v Drážďanech cenu Europäische Förderpreis für Musik a cenu Rostropovich-Hammer v Los Angeles. Jiří byl uveden v českém televizním dokumentu Můj pokus o mistrovský opus (Bárta vs. Bachovy violoncellové suity), který získal v Irsku cenu Prix CIRCOM z roku 2015.
Stal se členem předního českého souboru Eben Trio (Patočka – Bárta – Fialová).
Jiří Bárta v současné době hraje na violoncello sestavené Dietmarem Rexhausenem v roce 2012.