PROGRAM

Erich Wolfgang Korngold: Aussicht, Der Geniale, Das Mädchen from the cycle Twelve Songs “So Gott und Papa will”, Op. 5 / 3’30
Erich Wolfgang Korngold: When Birds Do Sing from the cycle Four Shakespeare Songs, Op. 31 / 3’
Erich Wolfgang Korngold: My Mistress’ Eyes from the cycle Five Songs, Op. 38 / 2’30
Gustav Mahler: Ich bin der Welt abhanden gekommen, Blicke mir nicht in die Lieder from Five Songs on Poems by Friedrich Rückert / 9’
Gustav Mahler: Wo die schönen Trompeten blasen, Es sungen drei Engel einen süßen Gesang, Lied des Persecuted in the Tower, Praise of the High Intellect from the cycle Des Knaben Wunderhorn / 17’

(Intermission)

Francesco Paolo Tosti: Non t’amo più, ’A vucchella, La serenata / 10’30
Luigi Denza: Vieni a me / 4’
Rodolfo Falvo: Dicitencello vuie / 3’
Ernesto de Curtis: Non ti scordar di me / 3’
Stanislao Gastaldon: Musica proibita / 4’
Cesare Andrea Bixio: Parlami d’amore, Mariù / 2’30
Enrico Cannio: ’O surdato ’nnammurato / 2’30

ÚČINKUJÍ

Jiří Rajniš – baryton
Júlia Grejtáková – klavír

Skladatel Erik Wolfgang Korngold byl teprve devítiletým chlapcem, když jej skladatel a kapelník vídeňské dvorní opery Gustav Mahler prohlásil za génia. Skladatelsky výjimečně talentovaný hoch, rodák z Brna, měl tehdy svou hudební kariéru ještě před sebou. Jeho díla slavila úspěch nejen v Evropě, ale i v USA, kam musel kvůli svému židovskému původu emigrovat. Neomylný instinkt pro kombinování hudby a dramatu provází Korngoldovu tvorbu od sólových písní přes opery až po hudbu k hollywoodským filmům. To platí jak o raných Dvanácti písních, op. 5 z let 1910–1911 s výmluvným mottem „Tak chtějí Bůh a Papá“, tak o zralých písních na Shakespeara ze 40. let.

Přestože je dnes Gustav Mahler znám více jako symfonik, po celý svůj život udržoval kontakt s písňovou tvorbou. Z písní ostatně vychází řada hudebních témat jeho monumentálních symfonií. Zatímco písně na básnické texty Friedricha Rückerta z roku 1901 jsou emocionálně silnou výpovědí zosobňující Mahlerovu touhu po samotě, písně z cyklu Chlapcův kouzelný roh z let 1892–1898 na německé lidové texty ze stejnojmenné sbírky otevírají posluchači Mahlerovu pestrou hudební řeč s ohlasy zvuků přírody, lidových kapel a vojenských pochodů.

V neapolských písních se snoubí žhavý temperament a vášnivost lidové hudby jižní Itálie s klasickým bel cantem. „Canzone neapolitana“ představuje svébytný žánr, jemuž podlehla řada italských autorů a který se těší oblibě zpěváků i posluchačů už od poloviny 19. století. V podání barytonisty Jiřího Rajniše zazní výběr nejznámějších neapolských písní z pera skladatelů Tostiho, Denzy, Falva, de Curtise, Gastaldona, Bixia či Cannia.