PROGRAM

Bohuslav Martinů: Hora tří světel pro mužský sbor a varhany, H. 349 (21´)

Francis Poulenc: Litanie k Černé madoně, FP 82 (9´)

Henryk Górecki: Totus tuus op. 60 (9´)

/přestávka/

John Tavener: Svjatyj (13´)

Petr Fiala: Regina coeli laetare (20´)

Andante solenne
Largo, misterioso
Allegretto, ritmico
Lento, cantabile
Allegro solenne
Andante, misterioso
Tempo rubato, quai cadenza
Allegro, solenne
Largo, misterioso

Leoš Janáček: Otčenáš, JW IV/29 (16´)

Andante
Con moto
Moderato
Con moto
Adagio
Energico moderato

ÚČINKUJÍ

Marta Chila Reichelová – soprán
Aleš Briscein – tenor
Tomáš Badura – baryton
Vítězslav Šlahař – recitace
Petr Nouzovský – violoncello
Pavla Kopecká – harfa
Martin Jakubíček – varhany
Český filharmonický sbor Brno
Petr Fiala – sbormistr a dirigent

Výběr významných duchovních sborových kompozic 20. století přednese Český filharmonický sbor Brno, který se pod vedením svého dlouholetého sbormistra Petra Fialy řadí k nejlepším evropským sborovým tělesům.

Pro svou kantátu Hora tří světel z roku 1954 si Bohuslav Martinů vybral nejen verše z Matoušova a Lukášova evangelia, ale i prozaický text z povídky spisovatele Henryho Vollama Mortona a moravské lidové písně ze sbírky Františka Bartoše. Jednoduchý a upřímný hudební výraz zde vytváří náladu prosté vesnické bohoslužby. Litanie k Černé madoně pro ženský sbor a varhany Francise Poulenca z roku 1936 naopak dosahují až mystické atmosféry inspirované atmosférou gotického poutního kostela ve francouzském Rocamadouru i středověkého gregoriánského chorálu. Světoznámý polský minimalista Henryk Górecki vytvořil kompozici Totus tuus v roce 1987 u příležitosti třetí návštěvy papeže Jana Pavla II. v jeho domovině. V působivém homofonním hymnickém zpěvu se střídají chvíle prosebné naléhavosti s momenty tiché, vroucné modlitby. Dialogu smíšeného sboru se sólovým violoncellem využil ve své kompozici Svyati z roku 1995 na text pravoslavné pohřební liturgie britský skladatel John Tavener. A soudobým, efektním hudebním jazykem hovoří také kompozice Regina coeli laetare Petra Fialy pro soprán, osmihlasý sbor, violoncello a gong z roku 2016. Program uzavře kantáta Otče náš Leoše Janáčka pro tenor, smíšený sbor, harfu a varhany. Skladbu Janáček původně zkomponoval roku 1901 jako hudební doprovod k živým obrazům inspirovaným náboženskými malbami polského malíře Józefa Męciny-Krzesze. Toto fascinující Janáčkovo dílo dodnes ohromuje svým vášnivým temperamentem.

Marta Chila Reichelová pochází z Jeseníku, kde se od dětství věnovala hře na housle a zpěvu. Je absolventkou Janáčkovy konzervatoře v Ostravě a Janáčkovy akademie múzických umění v Brně v oboru zpěv a doktorského studia v oboru Interpretace a umění interpretace. Dále si rozšiřovala znalosti na interpretačních kurzech a letních akademiích v Rakousku a v Německu. Je laureátkou několika mezinárodních pěveckých soutěží.
Od roku 2013 spolupracovala s Národním divadlem Brno a o rok později začalo její čtyřleté angažmá v Janáčkově opeře. V současné době je pravidelným hostem Národního divadla Brno, spolupracuje s Národním divadlem v Praze, s Národním divadlem moravskoslezským a s předními českými orchestry.
Z jejích dosavadních úspěchů zmiňme především uvedení vokálně-instrumentálního díla Let me tell you Hanse Abrahamsena v české premiéře, kde se představila jako interpretka sopránového partu (Hudební fórum Hradec Králové, 2019), dále spolupráci s Českou filharmonií a s dirigentem Jiřím Bělohlávkem, pod jehož taktovkou ztvárnila Jana v koncertním provedení Její pastorkyně v pražském Rudolfinu a v Royal Festival Hall v Londýně v živém rozhlasovém přenosu BBC (2016). Bez povšimnutí nezůstala její interpretace soudobých děl, která nastudovala v době angažmá v Národním divadle Brno a za níž byla dvakrát oceněna širší nominací na cenu Thálie. Výrazně se zapsala také na 48. Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech, kde získala 2. cenu v kategorii Opera, cenu Slovenského národného divadla, cenu Carangelo Belcanto Academy, cenu Beno Blachuta a cenu Karlovarského symfonického orchestru.

Český tenor Aleš Briscein je obzvláště známý svými interpretacemi operních postav Leoše Janáčka a patří k nejvyhledávanějším interpretům slovanské operní literatury vůbec. Za jeho výjimečnou interpretaci Janáčkova díla mu Janáčkova nadace udělila čestnou medaili.
Mezi nejvýznamnější Janáčkovy role v jeho kariéře patří Boris v Káti Kabanové, Albert Gregor ve Věci Makropulos, Filka Morosov a Skuratov v Z mrtvého domu, Števa a Laca v Její pastorkyni a Mazal ve Výletech pana Broučka. Pravidelně je slyšet na koncertních pódiích v Janáčkově Glagolské mši.
Jeho široký repertoár zahrnuje také Anatola Kuragina ve Vojně a míru, Paula v Mrtvém městě, Tambor ve Vojckovi, titulní roli v Zemlinského Trpaslíkovi, Lenského v Evženu Oněginovi, Erika v Létajícím Holanďanovi a Fritze ve Schrekerově Vzdáleném zvuku.
Hostování ho zavedlo do různých divadel a na festivaly. V Ženevě byl slyšet v Messiaenově Svatém Františkovi z Assisi a v Aucklandu jako Paul v Korngoldově Mrtvém městě. Další angažmá ho zavedla mimo jiné do Vancouveru, Tokia, Antverp, Valencie, Londýna, Frankfurtu a New Yorku.
Pravidelně se prezentuje na koncertních pódiích po celém světě. Spolupracuje s dirigenty, jako Robert Jindra, John Fiore, Sylvain Cambreling, Kent Nagano, Tomaš Netopil, Kazushi Ono, Alejo Pérez, Sir Simon Rattle, Esa-Pekka Salonen, Simone Young a další.
Za své vynikající interpretace získal Cenu Thálie a také cenu Österreichischer Musiktheaterpreis.

Na Pražské konzervatoři studoval Jiří Brückler zpěv pod vedením Jiřího Kotouče a od roku 2008 pokračoval ve studiích na HAMU v Praze u Romana Janála. Je vítězem Mezinárodní pěvecké soutěže A. Dvořáka v Karlových Varech. Od roku 2004 hostoval ve Státní opeře Praha. Za roli Silvia v Leoncavallových Komediantech byl zařazen do širší nominace na Cenu Thálie za rok 2009. V létě 2011 a 2012 ztvárnil tutéž roli pro MHF Český Krumlov po boku Josého Cury v roli Cania. Od roku 2012 je sólistou Opery Národního divadla a Státní opery. Byl nominován na Cenu Thálie za rok 2013 za roli Rodriga ve Verdiho opeře Don Carlo a poté za rok 2024 za roli Voka ve Smetanově Čertově stěně.
Je pravidelným hostem Divadla J. K. Tyla v Plzni, pravidelně hostuje v Národním divadle Brno i na dalších českých scénách. Od srpna 2018 je držitelem Ceny ředitele Národního divadla pro umělce do 35 let.
Spolupracoval s dirigenty, jako Petr Altrichter, Semjon Bychkov, Paul Daniel, Oliver Dohnányi, Plácido Domingo, Iván Fischer, John Fiore, Jakub Hrůša, Robert Jindra, Julia Jones, Jaroslav Kyzlink, Libor Pešek, Petr Popelka, Lukáš Vasilek a mnoha dalšími.
Spolupracuje s Bulharskou operou v Sofii, s festivaly Pražské jaro a Dvořákova Praha, s Budapest festival Orchestra, Českou filharmonií, orchestrem FOK, SOČR, PKF Prague Philharmonia, Filharmonií Brno, Filharmonií Bohuslava Martinů, Pražským filharmonickým sborem a Českým filharmonickým sborem Brno. V březnu 2024 účinkoval v Opera de Tenerife na největším z Kanárských ostrovů.
V uplynulé sezóně opět hostoval v ND Brno, představil se jako Albert v Massenetově opeře Werther v Národním divadle v Praze a natočil CD Epilog (J. Suk) s Českou filharmonií pod vedením Jakuba Hrůši.

Vítězslav Šlahař vystudoval sólový zpěv na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Ve vysokoškolských studiích pokračoval na Katedře hudební výchovy Univerzity Palackého v Olomouci, kde v roce 2015 složil státní doktorskou zkoušku v oboru Hudební teorie a pedagogika. Ihned po studiích na JAMU začal umělecky spolupracovat s Českým filharmonickým sborem Brno, v němž dlouhá léta působil jako stálý člen a sólista. Vedle umělecké činnosti vyvíjel také činnost pedagogickou. V letech 2007–2015 působil jako pedagog oboru zpěv na Konzervatoři evangelické akademie Olomouc, v letech 2010-2020 byl externím vyučujícím hlasové výchovy na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého. V současnosti působí jako koncertní manažer Českého filharmonického sboru Brno.

Petr Nouzovský, jeden z nejlepších violoncellistů své generace, vystupuje na prestižních pódiích, jako Concertgebouw v Amsterdamu, Rachmaninovovův sál v Moskvě, Regentenbau v Bad Kissingen, Pau Casals Auditorium v El Vendrell, pražské Rudolfinum či Herkules Saal v Mnichově. Jeho hra je hodnocena superlativně pro svou svrchovanou technickou noblesu kloubící se s originální hudebně tektonickou výstavbou jím interpretovaných skladeb.
Je stálým hostem našich prestižních festivalů (Pražské jaro, MHF Leoše Janáčka, Dvořákova Praha), a pravidelně vystupuje s většinou českých a slovenských orchestrů. Zároveň se s velkým úspěchem prezentoval na mezinárodních pódiích, kde spolupracoval s renomovanými tělesy, jakými jsou Nagoya Philharmonic, Krakow Philharmonic nebo Philharmonie Südwestfalen. Spolupracoval s dirigenty, jakými jsou Jakub Hrůša, Petr Popelka, James Judd či Case Scaglione.
Natočil 29 CD pro Brilliant Classics, Dabringhaus und Grimm, Albany Records, Supraphon a ArcoDiva. Jeho nahrávka Dvořákova violoncellového koncertu h moll (Komorní filharmonie Pardubice, Stanislav Vavřínek) byla časopisem Fanfare Magazine označena za historicky nejlepší záznam tohoto díla (2022). V roce 2020 vydal historicky první souborné dílo B. Martinů pro violoncello (Plzeňská filharmonie, T. Brauner, M. Sekera, G. Wyss).
Studoval v Praze, Drážďanech, Madridu a Bratislavě. Mistrovské kurzy absolvoval u M. Rostropoviče, L. Harrella anebo B. Pergamenščikova. V roce 2022 s klavíristou Martinem Kasíkem uvedl světovou premiéru skladby Romance od B. Martinů. Ve světové premiéře dále uvedl díla M. Kopelenta, O. Štochla nebo M. Srnky. Vystoupil na téměř třech tisících koncertech ve 40 zemích pěti světadílů. Hraje na violoncello vídeňského mistra Georga Rauera z roku 1921.

Pavla Kopecká vystudovala hru na harfu na brněnské konzervatoři ve třídě Mileny Chromkové a pokračovala na HAMU ve třídě Renaty Kodadové. Absolvovala mistrovské kurzy pod vedením Jany Bouškové. Je první harfistkou orchestru Národního divadla v Brně. Spolupracuje s Brno Contemporary orchestra, Filharmonií Brno, Filharmonií B. Martinů a jinými orchestry v České a Slovenské republice. Vystupuje s brněnskou Kantilénou a Českým filharmonickým sborem Brno. S violoncellistou Josefem Klíčem tvoří Duo con Ardore. Je členkou vokálního sboru JK Voices a kapely Svítání. Ve volném čase se věnuje hře na varhany. V letech 2008–2015 vyučovala hru na harfu na ZUŠ Jaroslava Kvapila. Na ZUŠ Vítězslavy Kaprálové pedagogicky působí od roku 2025.

Martin Jakubíček v letech 1980–1986 studoval na konzervatoři obory cembalo a skladba. Pokračoval na JAMU, kde se výrazně zabýval improvizací. JAMU reprezentoval na Mezinárodní varhanní soutěži J.S.Bacha v Lipsku a na varhanní soutěži Pražského jara. Své dovednosti si rozšiřoval na mistrovských kurzech v rakouském Millstadtu. Kromě sólové koncertní činnosti (cembalo, varhany, kladívkový klavír) působí jako umělecký vedoucí renomovaných komorních seskupení, jako zakládající člen ansámblů zabývajících se poučenou interpretací renesanční a barokní hudby. Spolupracuje s našimi i zahraničními komorními orchestry. Je vyhledávaným doprovazečem pěveckých sborů (Ars Brunensis, Brněnský akademický sbor, Kantiléna, Český filharmonický sbor, Moravan, Moravští učitelé) a sólistů (M. Kožená, J. Stivín, V. Hudeček, P. Šporcl ad.). Výrazně se exponuje i v menších komorních souborech (Duo Seraphim, Concordia duo, Flores musicae, Duo 415). Ve snaze o co nejvvyšší míru autenticity využívá špičkových kopií klávesových instrumentů (anglický Virginal – 1650 Keene, kladívkový klavír – 1795 Walter, replika barokního varhanního pozitivu, klavichord – 19.stol.). Pravidelně vystupuje v řadě evropských zemí (Holandsko, Belgie, Francie, Dánsko, Německo, Polsko atd.). Spolupracuje s Českým rozhlasem a televizí, Interpretačně se podílí na nahrávkách mnoha desítek CD, působí jako varhaník v brněnských kostelích. Neméně důležitá je také jeho činnost skladatelská a aranžérská. Zasahuje oblast hudby lidové (Broln, Hradišťan, J.Černý), folkové (Tabard, Cimbal classic, V. Rédl), rockové (Angelus novus) a v neposlední řadě i hudby klasické (Canticum novum, Fagotti Brunenses, Madrigal kvintet). Pro svou všestrannost je vyhledávanou osobností současné hudební scény.

Český filharmonický sbor Brno představuje nejen v českém, ale i světovém kontextu absolutní špičku v oboru sborového umění. Dirigenti, orchestry a sólisté, s nimiž sbor doposud spolupracoval, se o něm vyjadřují v superlativech. Odborná kritika oceňuje zejména jeho kompaktní zvuk a širokou škálu výrazových prostředků. Od svého založení v roce 1990 vystoupil sbor na všech evropských prestižních festivalech a vždy dokázal posluchače uchvátit vysokou profesionalitou a mimořádným hudebním cítěním.
Sbor se zaměřuje na oratorní, kantátový a operní repertoár. Díky své kvalitě absolvuje ročně přes devadesát koncertů doma i v zahraničí. Koncerty Českého filharmonického sboru Brno jsou pravidelně nahrávány předními českými i světovými televizními a rozhlasovými stanicemi. Sbor spolupracuje s nejlepšími světovými orchestry a dirigenty.
Domácí publikum může Český filharmonický sbor Brno pravidelně slyšet na mnoha koncertech v Brně, Praze, Ostravě, Olomouci, Litomyšli, Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Teplicích, Zlíně a jinde. Sbor má rozsáhlou diskografii a získal řadu ocenění. V roce 2007 obdržel dvě významné evropské ceny – Echo Klassik za Soubor roku 2007 (provedení Brucknerových motet) a Nahrávka roku 2007 za Lisztovo oratorium Christus. V roce 2008 byla nahrávka skladby P. von Klenaua nominována na Danish P2 Music Prize v kategorii symfonická nahrávka roku. Nahrávka skladby B. A. Zimmermanna Requiem für einen jungen Dichter získala v roce 2009 Preis der Deutschen Schallplattenkritik. Ocenění sbírá sbor i na jiných kontinentech – japonský časopis Geijutsu Disc Review mu v září 2011  udělil za live nahrávku Dvořákova Requiem ocenění Tokusen. Je také držitelem Classic Prague Awards v kategorii Vokální výkon za rok 2019.
Činnost Českého filharmonického sboru Brno finančně podporuje Jihomoravský kraj, statutární město Brno a Ministerstvo kultury ČR.

Petr Fiala vystudoval brněnskou konzervatoř (hra na klavír, kompozice, dirigování) a v roce 1971 ukončil JAMU. Jako skladatel byl v době studií ovlivněn dílem A. Honnegera, B. Bartóka, S. Prokofjeva, B. Martinů a L. Janáčka. Díky citlivému sloučení tradice se současností nacházejí jeho skladby vděčné interprety i širokou posluchačskou odezvu. Z jeho díla jmenujme alespoň řadu vokálních a instrumentálních cyklů pro děti a mládež, množství skladeb sólových, pět smyčcových kvartetů, řadu skladeb komorních, koncerty pro varhany, klavír, akordeon, violu a orchestr, tři symfonie, množství sborových cyklů, písňové cykly, oratoria a kantáty a dvě díla hudebně dramatická: balet „Hořící kámen“ a opera podle hry Františka Hrubína „Kráska a zvíře“.Vedle činnosti pedagogické a kompoziční se intenzivně věnuje činnosti sbormistrovské a dirigentské. Jako skladatel i jako dirigent je laureátem řady národních i mezinárodních soutěží, působí jako lektor dirigentských kurzů i jako člen mezinárodních porot. Je zván jako hostující dirigent k našim i zahraničním orchestrům a sborům. Vyniká smyslem pro stavbu velkých ploch a jejich vnitřní kontrastnost. V roce 1990 založil Český filharmonický sbor Brno, který se pod jeho vedením propracoval mezi nejlepší evropská sborová tělesa.V roce 2009 obdržel od České biskupské konference Řád Cyrila a Metoděje za vynikající výsledky v oblasti dirigování a skladatelské činnosti. V roce 2013 obdržel Cenu města Brna v oboru hudba za dlouholetou uměleckou činnost a reprezentaci města Brna, o tři roky později pak Cenu Jihomoravského kraje za významnou reprezentaci Jihomoravského kraje v oblasti kultury.

Koncert se koná za finanční podpory města Nový Jičín.