< Zpět

Líbí se mi orientální ornamentika v židovské barokní hudbě. V Čechách se jí nikdo nevěnuje

29.května 2015
Obnovená synagoga v Krnově připomíná historii zdejší židovské obce. V pondělí v ní v rámci jubilejního 40. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkův máj zaznějí originální barokní skladby židovských autorů 17. a 18. století. Výjimečnou syntézu židovských skladatelů a barokního stylu, jež se tak často na koncertech neuvádí, představí soubor Collegium Musicum a přední česká sopranistka Irena Troupová. Renomovaný vokálně instrumentální soubor Collegium Musicum Brno usiluje o stylovou reprodukci historického repertoáru, jehož těžištěm je hudba 17. století. Na dobových nástrojích soubor obnovuje někdejší hráčskou praxi a snaží se dát barokní nástrojové tvorbě její původní tvar a smysl. Irena Troupová získala mezinárodní renomé na poli historicky poučené interpretace staré hudby i interpretace hudby soudobé. Po studiích se stala vyhledávanou sólistkou v různých zemích, kde koncertovala s celou řadou souborů. Irena Troupová repertoár postupně rozšířila o romantickou a moderní písňovou i operní tvorbu. V poslední době se věnuje také odkazu meziválečných autorů.

 

Co Vás přivedlo k židovské hudbě?

Moje pražská učitelka zpěvu paní Terezie Blumová a její manžel, kantor Židovské obce Laszlo Blum, oba přeživší holocaust, mě v 80 tých letech k židovské hudbě přivedli. Bylo to sice něco jiného, než co uslyšíme na koncertě v Krnově, tam byl ale počátek. Ve střední Evropě se dochovala hudba východních aškenázských Židů, já se ale věnuji hudbě sefardských Židů. Ti kdysi dávno žili na území jižního Španělska a po násilném vyhnání na konci 15 století se rozprchli do nejrůznějších koutů světa, např. do severní Afriky, na Balkán, do Holandska. Tato židovská komunita vyvinula zcela jinou hudbu, než na jakou jsme tady zvyklí.

 

V čem se nejvíce liší hudba sefardských Židů od těch východních?

Já vlastně vůbec nevím, jestli existuje nějaká barokní hudba východních Židů. Komunita Sefardů v Amsterodamu byli zámožní židé, kteří obchodovali s diamanty a mohli si dovolit pověřit nejen židovské ale i nežidovské skladatele, aby napsali kantáty a jiné synagogální skladby. Pro srovnání, když si poslechnete například Klezmery, je to úplně jiné než sefardská hudba, sefardové v synagogálním zpěvu převzali hodně orientální ornamentiky i do umělé hudby kantát a žalmů, které budeme na koncertě v Krnově interpretovat. Jsou psány v duchu pozdního baroka a raného klasicismu, cizím a zajímavým prvkem je právě ta zvláštní ornamentika, úplně jiná než jinde v Evropě.

 

 

U skladeb, které budete v rámci Janáčkova máje uvádět, je jediný anonymní autor. Všichni ostatní jsou židovského původu?

Ano, kromě Cristiana GiuseppeLidartiho, ten byl křesťan, ale i přesto své skladby přizpůsobil židovské kultuře.

 

Líbí se Vám hudba sefardských Židů?

Strašně, mám vůbec ráda starou muziku, věnuji se jí už dlouho. U autorů na krnovském koncertu se mi líbí to orientální zabarvení. Ráda poslouchám hudbu Turecka, Arabského poloostrova, tam jsou podobné takové ty malé ozdoby a zvláštně tvořené koloratury, které nenajdete ani u Bacha nebo Vivaldiho. Jinak se v nich zachází s chromatikou, a přesto skladby zapadají do hudby vrcholného baroka v Evropě , mají vzlet, virtuózní instrumentální doprovod. Je to brilantní vrcholně barokní styl se zvláštnostmi orientální ornamentiky. V Čechách se tomu nikdo nevěnuje.

 

Koncert v krnovské synagoze vám přinese něco nového?

Určitě, každý prostor má jinou atmosféru. Prozatím jsme s touto hudbou vystupovali především v kostelích, synagoga je něco úplně jiného než dosud. Zvlášť když člověk ví, že ta původní židovská komunita tam už není, tak kromě hudebního nadšení neseme určitě i pocit piety.

 

Byla jste někdy v Krnově?

Nikdy, ale těším se tam, je to zajímavý region, pohraničí, německý duch, Slezsko. Krnov býval významným městem, zajímavé je, jak se významy měst časem posunují.

 

Je těžké zvládnout takové skladby?

Trochu těžší. Zpívám ale hodně soudobé hudby, tak jsou tyto skladby jednoznačně jednodušší než ty současné. Jakmile ale dílo pochopíte, tak se vám vždy lépe učí.

 

K čemu skladby sloužily?

Některé patřily do bohoslužeb, některé kantáty byly hudební duchovní zábavou. Hudbou tenkrát lidé žili úplně jinak, než my. Bez rádia, televize.

 

Učit se texty v cizím jazyce je pro vás náročné?

Ne každý jazyk umím, ale vždy vím, co zpívám, co každé slovo znamená. Někdy je to těžké.

 

V čem je soubor Collegium Musicum pro vás zajímavý?

Líbí se mi, že se nespoléhají na osvědčený repertoár, ale hledají nové věci, chodí do archivu. Loutnistka Simona Holubcová přivezla z Amsterodamu židovské originály, sama dělala přepisy, vybírala program. Umí hebrejsky a program v Krnově je tedy „její dítě“.  

 

A hudební vedení souboru?

Elen Machová je výborná houslistka, technicky dokonalá, má vrozenou hudebnost. I když věci máme dobře nacvičené, vždy zůstává moment improvizace, reagujeme jeden na druhého, můžeme se hecovat k dalšímu zdobení, vynalézáme nové. V barokní hudbě je určitá improvizace dovolená, snažíme se samozřejmě zůstat v duchu skladby a nevkládat příliš sebe sama. Barokní skladby ale předpokládaly určitou samostatnost interpreta.

 

(Petr Bohuš)

 

Židovská barokní hudba

1. ČERVNA, KRNOV, SYNAGOGA, 19.00 HOD.

40. ročník MHF Janáčkův máj

 

Salamone Rossi: Sonata Terza 
Anonym: Kol HaNešama 
Salamone Rossi: Sonata Prima detta la Moderna 
Abraham Caceres: HaMesiach 
Cristiano Giuseppe Lidarti: HaMesiach 
Salamone Rossi: Sinfonia Seconda 
Cristiano Giuseppe Lidarti: Bo’i bešalom 
Salamone Rossi: Sinfonia Quarta, Sinfonia Quinta 
Abraham Caceres: Le-El Elim 
Salamone Rossi: Sonata sopra l’aria di Ruggiero 
Abraham Caceres: Chiški chizki 
Cristiano Giuseppe Lidarti: Kol HaNešama

 

 

Irena Troupová – soprán

Collegium Musicum Brno:

Elen Machová, Jiří Květoň – barokní housle

Věra Mikulášková – viola da gamba

Simona Holubcová – theorbovaná loutna

Lucie Fišerová - virginal