Janáčkův Máj | Generace

GENERACE 2014 - seznámení s výherci a jejich skladbami

Jiří Slabihoudek -narozen v Praze 1992, v roce 2009 utíká z všeobecného gymnázia na Pražskou konzervatoř, na které studuje pátým rokem skladbu ve třídě doc. Eduarda Douši. Od roku 2012 pravidelně obesílá skladatelskou soutěž Generace, na které získal postupně čestné uznání (houslová sonáta), třetí cenu (Tři trochu delší momenty pro dva klarinety a basklarinet) a v aktuálním ročníku první cenu za Slovníček pojmů pro flétnu, basklarinet a klavír.

Pár slov ke skladbě Slovníček pojmů
Od dětství mě fascinovala cizí slova. Jejich univerzalita, zvuková vznešenost a zároveň zábavnost spojená s tím, že si lidé často pletou jejich významy a přesto je vehementně používají. Pro všechny tyto jejich přednosti jsem se jich několik rozhodl zhudebnit ve své kompozici Slovníček pojmů pro flétnu, basklarinet a klavír.

Martin Wiesner se narodil 3. 12. 1985 v Brně.  Od svých 9 let navštěvoval hodiny hry na kytaru na Základní umělecké škole Františka Jílka v Brně u učitelky Aleny Blažíčkové. Zhruba ve svých 18 letech  se začal věnovat  komponování a to nejprve na ZUŠ Smetanova v Brně ve třídě Jarmily Mazourové. Po studiu střední integrované školy v oboru mechanik – elektronik pokračoval v letech

2005 -2011 ve studiu hudby na brněnské konzervatoři  a to oborem hra na kytaru ve třídě Vladislava Bláhy. Během svého  studia na  konzervatoři se seznámil s brněnským skladatelem Pavlem Novákem ‐Zemkem, ke kterému docházel na hodiny skladby. Po absolutoriu na brněnské konzervatoři byl přijat ke studiu skladby na pražskou Akademii Múzických umění, kde studuje třetím rokem ve skladatelské třídě Slavomíra Hořínky. Během svého studia se již pět let věnuje také pedagogické činnosti, a to jako učitel hry na kytaru nejprve na ZUŠ Zbyňka Mrkose v Brně a od roku 2012 na ZUŠ Adolfa Voborského v Praze.  Je aktivním kytaristou, ať už jako člen Brněnského kytarového kvarteta nebo jako externista Národního divadla v Praze. Jako aranžér několikrát spolupracoval s pražskou komorní filharmonií či Městským divadlem Brno.

Pár slov o skladbě Dechový oktet

   Mým cílem při psaní této skladby bylo vyzkoušet si práci s materiálem, který je plně podřízen určité číselné symbolice. Hudební materiál vychází z čísel 8, 4 a 2, které jsem odvodil z obsazení dechového okteta. Tato číselná symbolika se promítla jak do tónového výběru, harmonického průběhu skladby, tak i do formy. I přes tuto určitou svázanost, jenž tento způsob práce přináší, jsem se snažil, aby skladba na poslech nepůsobila jakkoliv vykalkulovaně či snad předvídatelně.